Pneumatiky – co možná nevíte

Když se řekne pneumatika, každý ví, o čem je řeč – černá kulatá věc, používaná na jízdní kola nebo auta. Víte ale, kdy tento vynález vznikl, jaké jsou jeho funkce a co znamená „tajný kód“ na bočnicích pneumatiky? Znáte pravidlo, podle kterého se má přezouvat ze zimních pneumatik na letní? Pokud tápete, je právě pro vás tento článek.

Již od 19. století

Historie pneumatik sahá do 19. století, v roce 1845 získal patent na tento vynález. Tehdejší vozidla ale neumožnila této novince se uplatnit. Po téměř půlstoletí, v roce 1887, vyrobil John Boyd Dunlop ze zahradní hadice první moderní vzduchem plněnou pneumatiku pro tříkolku svého syna. Tato pružná součást kol dopravních prostředků se rychle stala nedílnou součástí jízdních kol, motocyklů i automobilů – v té době vznikajícího odvětví, které mělo značný rozmach. V počátcích měli na oblibě pneumatik velký podíl také bratři Michelinové. Obě jména dodnes v světě pneumatik něco znamenají – pneumatiky Michelin i Dunlop mohou používat motoristé po celém světě.

Pneumatika zajišťuje primární odpružení a zajišťuje přenos sil mezi koly a vozovkou a skládá se ze vzdušnice (lidově nazývaná duše), která však není podmínkou – nabízí se i bezdušové pneumatika a pláště, jak se nazývá vnější část pneumatiky. Pneumatiky jsou nasazeny na plechové nebo hliníkové disky. Plní vzduchem nebo také dusíkem (tzv. inertní plyn). O vhodnosti plnění pneumatik dusíkem, resp. o tom, jestli se vyplatí vyšší investice do naplnění pneumatik dusíkem místo vzduchem, se však vedou spory. Nejběžnějším materiálem pro výrobu pneumatik je vulkanizovaná guma, jak uvádí wikipedie.

Kód na bočnici poví vše

Na boku každé pneumatiky je uvedena jakási „šifra“. Není ale složité vyluštit, co písmena znamenají. První trojmístné číslo před lomítkem (např. 190) značí šířku pneumatiky, uvedenou v milimetrech. Platí, že sportovní vozy mívají širší pneumatiky. Dvojciferná hodnota za lomítkem (např. 50 značí profil pneumatiky, resp. percentuální vyjádření výšky bočnice pneumatiky, zde 50 % ze 190). A poslední část nápisu je složena z písmene, které značí konstrukci (radiální/dia­gonální/bias belted) a číslo za ním je v palcích vnitřní průměr pneumatiky. Ten musí být vždy shodný s velikostí ráfku. Je třeba, aby na jedné nápravě vždy byly pneumatiky stejné značky, stejného rozměru i parametrů. Nejjednodušší a nejbezpečnější je použít na celé auto pneumatiky stejného názvu. „Kód“ může být doplněn ještě dvojcifernou hodnotou, která je indexem nosnosti (každé hodnotě přísluší určitá hmotnost) a písmeno – index rychlosti, kdy podle tabulky lze zjistit, jak rychle lze s danou pneumatikou bezpečně jet. Na určitých specifických pneumatikách mohou být slova, která tyto specifické vlastnosti potvrdí.

Je dlouho více než +7 °C? Přezujte!

Obecně se uvádí, že „teplotou zlomu“ je + 7 °Celsia. Pokud je dlouhodobě teplota nižší, je vhodné přezout na zimní pneumatiky, pokud je naopak již delší dobu vyšší a neočekává se návrat zimy, lze bez obav změnit pneumatiky na letní. Zimní pneumatiky jsou konstruovány jinak, v létě se rychleji opotřebovávají a tak není rozumné jezdit na nich celý rok. Při vyšších teplotách je jízda na nich již nebezpečná. Naopak, jezdit na letních pneumatikách v zimě je skutečně hazard s bezpečností posádky i ostatních řidičů. Existují i pneumatiky celoroční, které jsou jakýmsi kompromisem, ale nedosahují ani v létě, ani v zimě 100% vlastností jako zimní, resp. letní pneumatiky. Pneumatiky může každý měnit sám nebo využít služeb pneuservisů. Pokud se rozhodnete pro první variantu, není radno zapomínat na pravidelné vyvážení pneumatik, které provádí právě v servisu.